close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Krmení1

30. září 2008 v 12:45

Krmení koní

Krmí se všichni koně stejně?
Chceme-li, aby si kůň z krmiva vzal vše, co potřebuje, v odpovídajícím množství i poměru, musíme znát jeho potřebu jednotlivých živin. Každý kůň má v různých obdobích svého života jiné požadavky na množství i složení krmiva. Zároveň však dva různí koně, přestože jsou stejně využíváni a stejně staří i těžcí, nemusejí mít tyto požadavky stejné. Může se někdy stát, že vypočtená krmná dávka nebude dostačující nebo naopak - bude dodávat koni živiny v nadbytku. Po každé úpravě krmné dávky je proto třeba koně pozorně sledovat a v případě potřeby (kůň hubne, jeho výkonnost klesá, nebo naopak příliš tloustne) ji trochu poopravit. Avšak pozor - výkonnost koně, jeho výživný stav a temperament neovlivňuje pouze krmení, ale i vhodná práce, její rozdělení, ošetřování a nemoci.
Při sestavování krmné dávky bereme ohled na potřebu bílkovin (ty kůň potřebuje především k výstavbě nebo obměně tkání a různých bílkovinných látek), potřebu energie (tu získá hlavně z uhlohydrátů a tuků) a na potřebu vitamínů a minerálních látek. Nesmíme zapomenout, že v každé krmné dávce musí být i dostatečné množství vlákniny. Každý kůň potřebuje dostat určitou záchovnou dávku živin. Je to množství krmiva, které je nutné pro udržení základních životních pochodů - dýchání, pohyb, činnost všech orgánových soustav, neustálá výměna tkání, udržování tělesné teploty, tvorba hormonů atd. Tato záchovná dávka postačí dospělým koním, kteří nevykonávají žádnou tělesnou práci, nejsou březí, neprodukují mléko. Její velikost závisí na tělesné hmotnosti zvířete - čím je kůň těžší, tím více krmení potřebuje, ale také na plemeni - lehká, teplokrevná plemena spotřebují relativně více živin než plemena těžká nebo poníci. Je to proto, že teplokrevní koně jsou mnohem živější (nervnější), nemají tak dobrou kožní izolaci, mají rychlejší metabolismus (rychleji se v jejich těle odbourávají a znovu budují tkáně a jiné látky). Velikost záchovné dávky ovlivňuje také teplota, vlhkost a proudění vzduchu v prostředí. Nejmenší záchovnou dávku koně potřebují při teplotách 10 - 15 °C. Je-li teplota nižší, spotřebují více energie na tvorbu tepla, je-li vyšší, spotřebují zase energii na ochlazování. Kůň, který je nějak využíván, musí k záchovné dávce krmiva dostat ještě přídavek na produkci. Koně, kteří rostou nebo si v základním tréninku tvoří svalovou hmotu, březí klisny (hlavně v poslední třetině březosti), klisny, které kojí a nemocní koně nebo staří koně (u nich dochází ke zvýšenému odbourávání tkání) potřebují v krmivu dostávat více bílkovin (ale také vitamínů a minerálií), na druhé straně koně, kteří tělesně pracují - ať už tahají, sportují nebo se na nich jen hodně jezdí, vyžadují zvýšený přídavek energie. Řekneme si teď něco konkrétního o krmení jednotlivých kategorií:
Dospělým koním, kteří nemusejí podávat žádný výkon (růst, chov, sport, stáří) stačí pokrýt záchovnou potřebu živin. Tito koně si dobře vystačí s kvalitní pastvou. V zimě je možné je krmit senem, je však třeba přidávat vitaminizované minerální krmivo a podle klimatických podmínek prostředí (nízké teploty, vysoká vlhkost, vítr) jim můžeme přidat trochu jádra, které jim dodá energii. Malí koně a poníci mívají velice dobrou kožní izolaci a jsou snadno krmitelní, jakákoli dávka krmiva navíc jim může ublížit. Tito koníci jsou náchylní ke ztučnění, bývají často postižení schvácením kopyt nebo různými metabolickými onemocněními. Krmná dávka by proto měla být chudá na bílkoviny i energii - podáváme jim seno, slámu a třeba senáž, samozřejmě přimícháme vitaminizované minerální směsi. Pro poníky existují už komerční speciální krmné směsi ve formě granulí nebo pelet. I když se to asi na první pohled nezdá, velkým problémem je správné krmení rekreačních a provozních koní, protože jsou využíváni nepravidelně. Jejich denní krmnou dávku je vždy třeba upravit podle toho, jak byli pracovně zatížení, jinak u nich hrozí nebezpečí onemocnění černým močením (lumbago, sváteční nemoc). Tito koně by měli dostávat odpovídající množství kvalitního sena nebo senáže, popřípadě by měli chodit na pastvu. Pokud jsou nějak pracovně zatížení, je třeba jim dodat energii (oves). Březí klisny je dobré dávat na pastvinu. Nikdy by se neměly překrmovat, v prvních měsících březosti jim postačí kvalitní pastva, popřípadě seno a trochu jádra. V posledních třech měsících březosti dochází k intenzivnímu růstu plodu, proto i klisna musí dostávat více bílkovin. Důležité je přidávat jí také vápník a fosfor a beta-karoten (mrkev, senáž). Kojící klisny potřebují velice kvalitní krmivo bohaté na vitamíny a minerálie. Je třeba jim dodávat dostatek energie ve formě jádra. I v tomto období je nejlepší využívat pastvu. Hříbata se až do svého odstavu živí převážně mateřským mlékem. Od čtvrtého týdne jim už můžeme předkládat seno, od dvou měsíců mačkaný oves nebo speciální směs pro hříbata. Odstavená hříbata a ročci jsou velice nároční na množství a kvalitu bílkovin v krmivu, protože rostou a budují si nové tkáně. Hlavním krmivem by měla být pastva. Pokud není kvalitní, je třeba tato hříbata přikrmovat bílkovinnými doplňkovými směsmi (s dostatečným obsahem lysinu!) nebo ovsem. O správném krmení sportovních koní už vyšlo mnoho odborných publikací. Výrobci krmiv se předhánějí ve vývoji kompletních krmných směsí pro sportovní a dostihové koně, takže není problém koupit nějakou směs ve kterékoli specializované prodejně a řídit se přesně podle návodu výrobce. Každý sportovní a pracovní kůň (nezáleží na tom, ve které disciplíně je využíván) vykonává svalovou práci, k čemuž spotřebuje mnoho energie. Tuto energii je třeba mu dodat v krmivu - zároveň se však trávicí aparát pracujícího koně nesmí přeplňovat nadměrným objemem krmiva. Vynikajícím nosičem energie jsou obilniny. Podle množství práce může kůň dostávat 0,5 - 1,5 kg ovsa na 100 kg tělesné hmotnosti. Toto množství se vždy musí rozdělit nejméně na tři dílčí dávky a kombinovat se senem. Část ovsa můžeme nahradit ječmenem, kukuřicí nebo nějakou doplňkovou krmnou směsí. Sportovním koním musíme zároveň dodávat vitamíny, minerálie (udržovat správný poměr vápníku a fosforu), pokud se potí, dodávat elektrolyty. Energii můžeme koni dodat také přilitím rostlinného oleje. Ani sportovní koně se však nesmí překrmovat - vede to mimo jiné ke snížení jejich výkonnosti.
http://www.bf.uni-lj.si/poljedelstvo/semena/oves.jpg oveshttp://www.bf.uni-lj.si/poljedelstvo/semena/jecmen.jpg
ječmen

Koně a seno

Kolik sena koni podávat? Obecně platí, že kůň má denně zkonzumovat tolik píce, kolik odpovídá asi 1 - 2 % jeho tělesné hmotnosti. Zároveň má píce tvořit nejméně polovinu denní krmné dávky. Většina lidí však jednotlivé dávky sena před krmením nikdy neváží, množství pouze odhaduje. Velice závisí na druhu sena, stejný objem může mít zcela jinou hmotnost a na tyto rozdíly je vždy třeba brát ohledy. Když krmíš senem, nesmíš nikdy zapomenout na to, že koně jsou zvířata stvořená k pastvě, zvyklá až 12 hodin denně přežvykovat tuhé a vláknité rostliny. Dostatek píce je pro ně velice důležitý - jednak jim poskytuje živiny (a udržuje jejich trávicí systém ve zdraví) a také je zaměstnává (koně, kteří mají přes den dostatek píce potom neokusují dřevěné hrazení, stájové dveře nebo ohon souseda!). A neustálý přísun malých dávek sena je pro koně mnohem vhodnější než krmení jednou nebo dvěma velkými dávkami píce denně. Kvalitní píce (a většinou právě seno) je základem krmné dávky každého koně, bez něj nebude zdravý ani spokojený.
• seno slisované do kostek se hodí i pro koně s problémy se žvýkánim
Ale seno nepřináší jen klady… Přestože seno je velice důležitou součástí krmné dávky koní, mnohým chovatelům nebo majitelům působí velké problémy: je příliš objemné a při skladování zabere hodně místa, velice rychle v něm ubývá vitamínů a - nedejbože! - se může při špatném skladování samo vznítit, nemluvě o prachu a plísních, které mohou u lidí i koní vyvolat ošklivě probíhající alergie. Naštěstí, pokud chceme krmit koně pící, nemusíme používat právě a jen balíkované seno. Seno lze také slisovat do kostek, může být rozdrceno a zpracováno do pelet nebo je fermentováno na senáž (což je vlastně jakýsi druh siláže). Tyto alternativní formy zpracování píce jsou vhodné především ke krmení koní, kteří trpí chronickým onemocněním dýchacích cest (například COPD - česky také dušnost), mají problémy se zuby, takže jim žvýkání sena činí potíže nebo jsou příliš staří. Peletované seno má ještě jednu výhodu - je velice skladné a lze jej také vozit s sebou na cesty. Zároveň je jeho kvalita vždy garantována a přezkušována, protože je vyráběno licentovanými výrobci, má známý obsah živin, takže se podle něj dá velice dobře sestavit přesná krmná dávka.Seno v kostkách http://staj.ufonek.net/obrazky/obchudek/1446.jpeg Senné kostky nebo pelety jsou vlastně obyčejné seno, které bylo rozdrceno buď na hrubo nebo na jemno a po přidání nějaké stmelovací látky slisováno na kousky, se kterými se mnohem lépe manipuluje a které jsou skladnější. Jak už jsem se zmínila, jejich další předností je to, že je znám a výrobci garantován obsah živin - včetně vitamínů a minerálií. Senné kostky a pelety lze koupit v různých velikostech, mohou být měkké, ale i velice tvrdé, vyrábějí se z vojtěškového sena, travního sena nebo ze směsek, mohou dokonce obsahovat i nadrcená obilná zrna. Většina pelet však není vyrobena pouze ze sena. Velice běžné jsou tzv. "kompletní krmné směsi" - pelety vyrobené z píce a obilnin nebo obilných produktů, obohacené o vitamíny i minerálie, takže k nim již není potřeba dodávat žádné jiné krmivo nebo krmný doplněk. Většinou však nedokážou poskytnout intenzivně pracujícímu koni dostatek energie (kromě speciálních krmných směsí určených pro dostihové koně). Jejich další nevýhodou je to, že je koně velice rychle zkonzumují, aniž by je museli příliš žvýkat. A - jak je známo - nedostatečné žvýkání má za následek přerostlé zuby, málo slin (a tím pádem překyselený žaludek) a samozřejmě nudu. Kompletní krmné směsi však plní svůj účel v případech, kdy jsou koně postiženi dýchacími problémy nebo kdy není možné koni podat dostatek kvalitního sena. Protože kompletní krmiva obsahují méně energie než běžná jadrná krmiva (oves, ječmen apod.), podávají je mnozí majitelé, společně s plnou dávkou sena, těm koním, kteří potřebují nízkoenergetickou dietu - například koně léčící se po zranění nebo jiné nemoci, koně "na penzi", dobře krmitelné chovné klisny, které jsou chovány během prvních osmi měsíců březosti na pastvině nebo koně, kteří musí být klidní (při hippoterapii). Jak se senné kostky vyrábějí? Lze použít seno sušené klasickým způsobem na slunci, častěji se však naseká čerstvá píce a potom se uměle vysouší. Píce se seče ještě před vykvetením, aby obsahovala co nejvíce živin, za 12 až 20 hodin se sklidí - to obsahuje asi 60% vlhkosti - a převeze se na místo dalšího zpracování. Tam se zjišťuje přesný obsah živin, píce, která má nejvíce bílkovin, se bude zkrmovat skotu, pro koně se zpracuje píce s nižším obsahem bílkovin. Pak píce prochází speciálním detektorem kovů, kde se zjišťuje, zda v ní nejsou cizí tělesa. Takto zkontrolovaná jde do sušičky, kde se při nízkých teplotách (aby nedošlo k poškození živin) dehydratuje na 12 % vlhkosti. Nakonec se smíchá s tmelícími látkami. Ty jsou vždy přírodní (například hrachový protein). Směs sena a tmelidla se zahřeje, slisuje a trochu se navlhčí, takže výsledné kostky se nedrolí. Při zpracování vojtěškového sena se jako tmelidlo obvykle používá malé množství bentonitu (jíl, který je často přidáván i do minerálních směsí). Senné kostky se ochladí a uskladní do speciální větrané místnosti. Do pytlů se dávají až těsně před rozvozem do prodejen, protože v pytlech je jejich trvanlivost mnohem menší. Pokud jsou pytle dobře uchovány (v suchu a chladu), vydrží až rok či dva, aniž by ztratily chlorofyl nebo živiny. V USA má mnoho chovatelů tyto kostky uschováno pro případ, že by z nějakého důvodu potřebovali rychle nahradit seno. Koně mají radši tvrdé kostky nebo pelety, avšak koním, kteří mají problémy se zuby, je samozřejmě nutné dávat pelety měkké. Toho lze dosáhnout velice snadno - stačí je na chvíli namočit do vody. V dnešní době je stále více koní, kteří trpí COPD - což je vlastně alergie na spóry plísní, které se nacházejí v prachu, běžně se vyskytujícím v seně. Pro tyto koně jsou senné kostky či pelety výborným řešením, protože nejsou zdaleka tak prašné jako to nejkvalitnější seno. Mnoha koním velice prospěla náhrada sena těmito peletami či kostkami (samozřejmě je třeba dodržet i ostatní podmínky managementu). Mají senné kostky a pelety i nějaké nevýhody? Mají - tři! První, že na rozdíl od klasického balíku sena, jen velice špatně odhadneš jejich kvalitu a kvalitu surovin, ze kterých jsou vyrobeny. Vzorek krmiva můžeš nechat podrobit analýze v laboratoři nebo budeš jednoduše věřit výrobci. Proto je dobré kupovat pelety jen od kvalitních a známých výrobců. Jednotlivé kousky mají mít stejný tvar, barvu a tvrdost a mají příjemně vonět. Druhou nevýhodou je jejich cena. Na druhé straně si každý chovatel platí i garantovanou kvalitu pelet. Závisí na každém, co je ochoten a schopen svému koni poskytnout. A jsme u třetí nevýhody: je to jejich nekonvenční tvar. Protože vyžadují od koně mnohem méně žvýkání než normální seno, mohou být příčinou nudy či problémů se zuby a zažívacím traktem.
• charakteristický pohled na zahraniční farmy: balíky senáže obalené do plastikových fólií.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.