close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Září 2008

Krevní soustava koně

28. září 2008 v 12:31 | Kikča

Krevní soustava koně

01.03.2007
Všechny buňky, tkáně a orgány živočišného těla potřebují ke své činnosti a životu neustále kyslík a živiny a současně neustálé odvádění zplodin látkové přeměny. Tyto úkoly plní krev, která stále proudí v uzavřené soustavě trubic, tj. v krevním oběhu.Krev tedy v organismu plní tyto funkce:
  • přináší živiny a kyslík buňkám
  • odvádí zplodiny látkové přeměny
  • přináší hormony jednotlivým orgánům
  • řídí a udržuje tělesnou teplotu (37,5 - 38,5°C)
  • chrání před nemocemi (bílé krvinky)
  • reguluje množství vody a soli v těle Množství krve - 7,5 - 10,5% hmotnosti koně, tj asi 48L.
KREV
  • je neprůhledná, červená tekutina
  • skládá se z:
  • krevní plazmy
  • krevních tělísek
  • červených krvinek (Erytrocytů)
  • bílých krvinek (Leukocytů)
  • krevních destiček (Trombocytů)
  • krevního prachu (Hemokonie)
Krevní plazma
  • je tekutá část krve, jantarové barvy a obsahuje 90% vody a 10% sušiny. Z toho 9% je organických sloučenin a asi 1% anorganických látek.Erytrocyty
  • jsou to buňky okrouhlého tvaru, u savců nemají jádro, ale u ptáků ano
  • obsahují červené krevní barvivo hemoglobin - je to bílkovinná látka, obsahující železo. Na železitou složku hemoglobinu se při dýchání váže kyslík, který se v tkáních předává buňkám - dochází k okysličení buněk a naopak dojde k vázání oxidu uhličitého, který hemoglobin odvádí do plic.
  • neustále se tvoří v červené kostní dřeni, má-li organismus dostatek vitamínů skupiny B a minerálních látek (Mn, Cu), ale hlavně železa
  • v 1 mm krychlovém je jich asi 7 000 000. Množství samozřejmě ovlivňuje věk, pohlaví, výživa a zdravotní stav.
  • životnost červených krvinek je několik týdnů, nejvíce však 120 dní
  • odumřelé krvinky se vstřebávají ve sleziněLeukocyty
  • jsou to buňky s jádrem, nemají stálý tvar, neobsahují hemoglobin, ale jejich barva je žlutozelená
  • samostatně se pohybují, mají schopnost prostupovat stěnou krevních vlásečnic a pronikat do mezibuněčných prostor a na povrch sliznice.
  • mají schopnost pohlcovat mikroorganismy, choroboplodné zárodky a zbytky odumřelých tkání. Tato schopnost se nazývá fagocytóza.
  • v 1 mm krychlovém je přibližně 7000 bílých krvinek, počet se mění podle zdravotního stavu a na 1 krvinku připadá asi 700 - 1000 erytrocytů.Trombocyty
  • jsou to drobná krevní tělíska, nepravidelného tvaru, jsou křehké a u savců nemají jádro
  • žijí 3 - 5 dnů a podílí se na srážlivosti krve
  • při krvácení, když se krev dostane do styku se vzduchem se destičky shlukují a rozpadávají. Uvolňují enzym trombokináza, jehož působením vzniká nerozpustný fibrin a krev vytváří sraženinu
  • v 1 mm krychlovém je jich zhruba 300 000Hemokonie
  • tvoří se z uhynulých rozpadlých červených krvinek
KREVNÍ OBĚH
Tvoří ho vlásečnice, žíly, tepny, srdce a slezina.Vlásečnice (Kapiláry)
  • jsou to nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě
  • jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a naopak přechodu produktů výměny látkové z tkání do krve.Žíly (Vény)
  • jsou cévy, které vedou krev do srdce
  • jsou uloženy při povrchu těla a jsou vidět pod kůžíTepny (Artérie)
  • jsou cévy, které vedou krev od srdce
  • v těle jsou uloženy hloubějiSrdce (Cor)
  • je to dutý svalový orgán
  • rozlišujeme na něm 4 povrchové vrstvy:
1. Osrdečník (PERIKARD)- je to vazivový obal, ve kterém je srdce uloženo v dutině hrudní mezi plicními laloky. Prostor mezi srdcem a osrdečníkem vyplňuje osrdečníkový mok, který zmírňuje tření při pohybech srdce.
2. Vnější vrstva (EPIKARD) - blána, vlastní vnější vrstva srdce
3. Vlastní srdeční sval (MYOKARD)
4. Vnitřní sval (ENDOKARD)
Složení srdce:
Dutina srdce je rozdělena na pravou a levou předsíň a na pravou a levou komoru. Mezi levou komorou a předsíní je otvor s dvoucípou chlopní a mezi pravou komorou a předsíní je otvor s trojcípou chlopní.Spojení srdce s cévní soustavou je:
  • 5 - 8 plicními žílami
  • přední a zadní dutou žílou
  • srdečnicí (Aortou)
  • plicní tepnou (Plícnicí)
Krev může plnit svoji funkci jen když je v cévní soustavě v neustálém pohybu. Tento pohyb zajišťují rytmické pohyby srdce, které vhání krev pod tlakem do srdce. Srdeční tep se skládá ze dvou fází:
  • Systoly - při systole se srdce smršťuje a vhání krev do cév.
  • Diastoly - při ní srdce ochabuje a naplní se krví.
Systola předsíní nastává současně s diastolou komor. Tyto rytmické pohyby udržují krev stále v jednosměrném pohybu. Podle funkce a průběhu cév dělíme krevní oběh na 3 části:1. Malý krevní oběh (plicní)
  • začíná v pravé srdeční komoře, z které plicní tepna odvádí odkysličenou krev do plic, kde se větví na hustou síť vlásečnic kolem plicních sklípků. Zde dojde k okysličení a krev se z vlásečnicové sítě sbírá do 5 - 8 plicních žil, které ji vedou do levé předsíně.2. Velký krevní oběh (tělní)
  • z levé předsíně vede okysličená krev do levé komory a odtud aortou do celého těla, kde odevzdá živiny a kyslík do tkání a buněk. Do krve se vrací produkty látkové přeměny a oxid uhličitý. Tato odkysličená krev se vrací z jednotlivých orgánů přední a zadní dutou žílou do pravé předsíně.3. Vrátniční krevní oběh (jaterní)
  • představuje ho vrátniční žíla, která odvádí krev bohatou na živiny ze žaludku, střev, slinivky břišní a sleziny do jater. Zde se živiny zpracují a krev je odtud odvádí jaterními žilami do zadní duté žíly a tou do pravé předsíně.Slezina (Lien)
  • nachází se v levé polovině dutiny břišní
  • je plochá , oproti jiným druhům zvířat má trojúhelníkovitý tvar a fialovou barvu (např. u skotu je šedá, u ostatních zvířat hnědočervená a má podlouhlý tvar)
  • na povrchu je pouzdro, ze kterého prostupují do vnitřní tkáně přepážky, které dělí slezinu na větší počet oddílů. Uvnitř je dřeň, bohatá na mízní uzlíčky a červené a bílé krvinky.
  • má tyto funkce:
  • je zásobárnou krve - má hemopoetickou funkci
  • vytváří se zde bílé krvinky a ochranné látky organismu (protilátky)
  • filtruje krev

Svalová soustava koně

28. září 2008 v 12:30 | Kikča
Svalová soustava koně 01.03.2007
Základní vlastností svalu je schopnost reagovat smršťováním na podráždění. Ústřední nervová soustava vysílá ke kosternímu svalstvu stále slabé podněty a tím pádem je sval neustále v určitém napětí. To se nazývá svalový tonus.
Svaly jsou bohatě prokrvovány a po podráždění se sval nesmrští ihned, ale až po určité době. Je-li ovšem frekvence podnětu vyšší než 25 za vteřinu, přijde nový podnět do svalu ve chvíli, kdy je sval ve stavu smrštění. Sval se proto neuvolní, ale zůstane smrštěný po delší dobu. Nastává tzv. tetanické smrštění.Svalovinu rozlišujeme:
  • hladkou - nelze ovládat vůlí jedince, např. pohyb střev
  • příčně pruhovanou - lze ovládat (je to veškeré kosterní svalstvo)
  • srdeční svalovina - zajišťuje srdeční činnost Každý jednotlivý sval je tvořen svalovými vlákny - FIBRILAMI. Fibrila je široká 5 - 150 mikrometrů a dlouhá až 40 cm. Rozlišujeme 2 druhy fibril. Aktinofibrily a mezofibrily. Aktinofibrily jsou tenké, bílé a světlé, naopak mezofibrily mají barvu červenou, jsou silné a tmavé. Při svalové práci pak dochází k zasouvání aktinofibril mezi mezofibrily. Ale k tomu, aby svalová práce mohla být vykonávána je zapotřebí energie. Jejím zdrojem jsou tuky (Lipidy) a cukry (Sacharidy). Sacharidy se ve formě glykogenu ukládají v játrech a později se pomocí ATP - adenosintrifosfát - přeměňuje glykogen na energetickou složku. Po určité době nastává při práci svalová únava a ve svalech se hromadí únavové látky (kys. mléčná, uhličitá, oxid uhličitý apod.). Cvikem sval mohutní, tak rychle se neunaví a pracuje úsporněji.Průřez svalu
  • v 1 cm čtverečním je 10 - 20 tisíc svalových vláken, které spolu vytváří tzv. snopce. Primární snopce jsou obaleny jemnou vazivovou blankou. Dále se spojují v snopce sekundární a terciální, které jsou obaleny stále silnější blánou. Spolu vytváří tzv. svalové bříško, které na obou koncích přechází v úponové šlachy, kterými je sval připevněn ke kostře.Svaly hlavy
    • mimické
    • vyjadřují citové vztahy zvířat
    • kruhový víčkový sval, slzný, zvedač horního pysku a nozdry, jařmový sval
    • žvýkací
    • jsou mohutně vyvinuty a je to žvýkač a tvářový sval
    Svaly trupu
    • prsní sval
    • natahovače páteře
    • jsou nad páteří
    • zpevňují páteř, natahují krk, prohýbají hřbet a umožňují vzepnutí na zadní
    • ohýbače páteře
    - jsou pod páteří, ohýbají hlavu a krk a nahrbují hřbet
    • svaly hrudních stěn
    - jsou to vnější a vnitřní mezižeberní svaly, umožňující vdech a výdech
    • bránice
    • mohutný plochý sval oddělující hrudní dutinu od břišní
    • prochází jí jícen, srdečnice a zadní dutá žíla. Je to hlavní dýchací sval
    • svaly břišních stěn
    • patří sem 4 svaly - vnější šikmý břišní sval
    • vnitřní břišní sval
    • přímý břišní sval
    • příčný břišní sval
    Svaly přední končetiny
  • svaly připojující končetinu k trupu - k trupu upevňuje sval kápový a pod ním sval kosočtverečný. K hlavě připojuje sval kývač a k trupu přitahuje končetinu hluboký prsní sval a povrchový prsní sval.
  • svaly plece - obalují lopatku a pažní kost. Je to natahovač a ohýbač ramenního a loketního kloubu. Nejmohutnější je trojhlavý sval pažní.
  • svaly předloktí - natahovače a ohýbače zápěstí a prstů.Svaly zadní končetiny
  • svaly pánevní - je to povrchový hýžďovec a střední hýžďovec
  • svaly stehenní - obalují stehenní kost. Patří sem ohýbače a natahovače stehenního a hleznového kloubu.
  • svaly bérce a konce končetiny - ohýbače a natahovače hleznového a patního kloubu a kloubů prstů.

Kosterní soustava koně

28. září 2008 v 12:29 | Kikča

Kosterní soustava koně

01.03.2007
Základem soustavy kosterní je velké množství počtu kostí různého tvaru a velikosti, které spolu vytváří kostru. Kostra je celkovou oporou těla, v hlavních rysech určuje vnější tvar a je ochranný kryt pro některé vnitřní orgány. Jak už bylo řečeno, je složena z jednotlivých kostí, ale než si řekneme kterých, měli bychom si asi něco povědět o samotné kosti.Kost (Ost)
  • tvoří velká spousta kostních buněk (Osteocytů). Uvnitř kosti se nachází kostní dřeň, která může být:
  • červená
- ta je u mladých jedinců. Ve stáří už jen v krátkých kostech např. u článků prstů.
- má hemopoetickou funkci (krvetvornou)
  • žlutá
- vzniká z červené ukládáním tuku
  • šedá
- je ve stáří nebo může vzniknout při hladovění či podvýživě
Na povrchu kosti je okostice (Periost), což je tuhá vazivová blána, bohatě prokrvená, inervovaná (nenachází se v ní nervy) a zajišťuje růst kosti do šířky. Při zlomeninách napomáhá hojení a zprostředkovává spojení kosti se šlachami, vazy a svaly.Jednotlivé kosti jsou mezi sebou spojeny buď:
  • pohyblivě - klouby. Kloub tvoří dvě protilehlé kosti, dotýkající se v kloubních plochách, které jsou pokryty chrupavkou. Ta zmírňuje tření a tlumí nárazy. Celý kloub obaluje kloubní pouzdro a kloubní dutinu vyplňuje kloubní maz, který zmírňuje tření.
  • nepohyblivě - švy (lebka), srůsty (pánev)
  • pružnými částmi - chrupavkami A teď už ke kostře. Kostru tvoří:
    Obrazek
    Lebka
  • je tvořena plochými kostmi, které jsou pevně spojeny švy. Kloubní spojení je pouze u dolní čelisti.
  • rozlišujeme na ní kost nosní, čelní, temenní, horní a dolní čelistPáteř
  • tvoří ji obratle a v jejím průběhu je páteřní kanálek, ve kterém je uložena mícha
  • je složena ze 7 obratlů krčních
  • 18 obratlů hrudních
  • 6 obratlů bederních
  • 5 obratlů křížových (ty tvoří křížovou kost)
  • 15 - 21 obratlů ocasníchŽebra
Rozlišujeme žebra:
  • pravá - je jich 9 párů, jsou přirostlé k hrudní kosti a tvoří tzv. hrudní koš
  • nepravá - též 9 párů, pomocí chrupavky se připojují vždy k předcházejícímu žebru a vytvářejí tzv. hrudní oblouk
  • kůň nemá klíční kostPřední končetina
  • skládá se z lopatky, kosti pažní, vřetenní a loketní (je zde výběžek okovec), nadprstní a bodcové, spěnkové, korunkové a kopytní. Součástí kopytního kloubu jsou kůstky sezamové a střelkové.Zadní končetina
  • začíná pletencem pánevním, který je tvořen párovými kostmi kyčelními, stydkými a sedacími. Pánev samic je okrouhlejší, prostornější a výčnělky pánevních kostí jsou více zaoblené. Na pánev navazuje kost stehenní, holení a lýtková, patní, nártní, spěnková, korunková a kopytníl.

Smysly

28. září 2008 v 12:28 | Kikča
Zrak-oči
Kůň má jiný zrakový potenciál naž člově. Oči má umístěné po stranách hlavy, což má dva následky. Jednak vnímá každým okem jiný obraz a jednak je mu umožněno vidět skoro vše kolem sebe bez nutnosti otočení hlavy. Kůň však vnímá ostře pouze malou část svého zorného pole. Přímo před sebou a za sebou má slepé body. V momentě odskoku nevidí kůň překážku ostře. Kůň také nevidí, co stojí přímo za ním. Šikmo za sebou kůň něco vidí, ale aby mohl přesněji zaostřit, musí zvednout hlavu a otočit se. Zrak koně dosahuje několika set meterů. To, co se děje ve větší vzdálenosti, vnímá kůň především vynikajícím sluchem a čichem. Kůň narozlišuje hloubkovou perspektivu. Proto se může někdy nečekaně polekat kousku papíru nabo stínu. Nejčastější příčinou lekavé reakce koně je práve to, že něco dobře neviděl. koně proto netrestáme, ale snažíme se ho uklidnit a přesvědčit o tom, že se neději nic mimořádného. Dnes jsme přesvědčeni, že kůň rozlišuje některé barvy, například červenou, zelenou, žlutou a modrou. Zdá se, že žlutou barvu vnímá nejlépe.
Sluch-uši
Kůň slyší několikanásobně lépe než člověk. Svými pohyblivými ušními boltci neustále zachytává různé okolní zvuku. Zvedne-li kůň náhle hlavu, napne svaly na krku a natočí uši dopředu...zřejmě uslyšel něco, co ho vyrušilo. Sluch hraje také roli při orienteci koně ve tmě. Zvuky přicházející z dálky a klapot vlastních kopyt způsobují, že se kůň ve tmě orientuje daleko lépe než člověk.
Čich-nozdry
Koně mají velmi bybynutý čichový orgán. Jsou schopni velmi dobře rozlišit různé pachy. Kůň například ucítí jené koně na pastvině i přes vělkou vzdálenost. Když ucítí něco zvláštního, můžeme často vidět, že zvedne nozdry a zároveň zvedne a obrátí naruby vrchní pzsk. To nazýváme flemování. Hřebci často flémují, když větří klisnu. Také vodu a potravu zkoumají kně čichem. Pokud jim nevoní, potravu ani vodu nepříjmou. Čich hraje také důležitou roli v sociálním životě koní. Nový jedinec je druhými vždy důkladně očichán a naopal. Jednou zažitý pach svého stádového druha kůň již nikdy nezapomene bez ohledu na to, zda-li mu je, či není sympatický.
Chuť-jazyk
Chuťový orgán slouží koním pro rozlišení jedovatých a neškodných rostlin. proto na pastvině nechávají jedovaté části rostlin, například pryskyřníku, netknuté. Tak jako lidé mají i koně některé chutě rádi, a jiné naradi. Všeobecně se dá říct, že nejraději mají chuť sladkou, ale kyselé jablko určitě neodmítnou. Rádi také olizují kousky soli.
Hmat- kůže
Hmat koně je velmi dobře vyvinut. Kůň ucítí i nejjemější dotek. Mouchu, která usedne na jeho kůži, odežene zachvěním podkožních svalů. Dlouhými hmatovými brvami na horním a dolním pysku prověřují své nejbližší okolí. Většině koní je příjemné jemné podráždění kůže, zejména na nose a pod bradou.

Jak dělíme koně

28. září 2008 v 12:27 | Kikča

Jak dělíme koně

Co je poník? Poníci se liší od koní díky své jedinečné povaze a velikosti. Jsou hlubší v těle vzhledem k výšce, zatímco délka hlavy je obvykle stejná jako vzdálenost kohoutku od plecního hrbolu a délka hřbetu odpovídá vzdálenosti kohoutku od stehna. Lze pozorovat i rozdíly v akci, které vyplývají z vlivů původního prostředí. Koně mají zřídka tak jistý krok a nemají tak vyvinutý smysl pro vlastní bezpečí jako poníc.Výška:U poníků se pohybuje mezi 10 a 15 pěstmi (100-152,5 cm).
Co je lehký kůň?Na lehkém koni snadno rozeznáme znaky v tělesné stavbě, které ho předurčuje k ježdění. Tvar hřbetu umožňuje snadné upevnění sedla. Prvních osm párů žeber (pevná žebra) je plochých, takže sedlo spočívá za trapézovým svalem. Deset volných žeber je okrouhlených a dobře pérujících. Kohoutek je dobře patrný a sklon plecí od krku a kohoutku činí přibližně 60°.Výška:Pohybuje se v rozmezích 15-17,5 pěsti (152,2-175-5cm).
Co je těžký kůň? Těžký tažný kůň vyzařuje dojem velké váhy spojené se sílou. Tělo je mohutné a hřbet je široký, často se zakulaceným kohoutkem, který může být u některých plemen význačných obzvláštní tažnou silou položen výše než kříž. Tělo je mohutně osvaleno, zvláště na stehnech a zádi. Plece jsou poměně vysoké, což umožňuje nasazení chomoutu, a nohy jsou silné a krátké. Výška: U těžkých koní bývá 16-18 pěstí (160,5-185,9cm). Srst: Prodloužená srst typická pro těžká plemena (rousy) může způsobovat dráždění kůže, jestliže se na ní zachytí vlhká zem. Plemena bez rousů jsou lépe vybavena pro práci v hlubokém, těžkém terénu.

Historie koně

28. září 2008 v 12:26 | Kikča
Dnešní kůň ,Equus caballus,patří do čeledi Equidae spolu s osly a zebrami.Equidae spadá do řádu Perissodactyla,kam patří i tapíři a nosorožci,kteří pocházejí ze skupiny primitivních ,dávno vyhynulých předků všech kopynatých savců ,Condylarthra.
Fosilní pozůstatky umožňují vystopovat alespoň některé stránky vývoje moderního koně až do doby před nějakými šedesáti miliony lety a pochopit,jak se postupně přizpůsoboval změnám prostředí.
Doložená historie moderního koně začíná u Eohippa,rovněž zvaného ,,kůň úsvitu´´,tedy úsvitu věků ,o němž víme,že žil v Severní Americe v eocénu (před padesáti pěti až třiceti osmi miliony lety ).Eohippus ,zvíře ne větší než pes ,byl uzpůsoben k životu v lese a pohybu po měkké půdě .Měl čtyři prsty na předních nohách ,tři na zadních a polštářky jako pes.Jeho drobné zuby s nízkými korunkami se hodily na spásání listů a další nízké měkké vegetace.Měl pravděpodobně ochranné zbarvení ,které mu pomáhalo unikat dravcům.
Během oligocénu (před třiceti sedmi až dvaceti šesti miliony lety)nejprve Mesohippus a později Merychippus se začínají od svého předka odlišovat:nohy se prodlužují ,záda narovnávají (Eohippus měl záda vyklenutá )a celkově velikost zvířat narůstá.Jeden prst na předních nohách mizí ,takže na předních i zadních zůstávají prsty po třech.I zuby se mění ,premoláry (zuby třenové)se stále více podobají molárům(stoličkám.).V tomto pomalém evolučním procesu k nejvýznamější změně došlo v miocénu (před dvaceti pěti až sedmi miliony lety),kdy pralesy ustoupily bezlesým pláním a stepím ,na nichž se předkové koní usadili.Tato výrazná změna prostředí si vyžádala i změnu chrupu,určeného nyní na pasení namísto dřívějšího spásání ,prodloužení krku ,zjednodušující pasení ,prodloužení nohou ,umožňující rychlejší únik před dravci,a přizpůsobení nohou na tvrdý terén.V této době se také vyvinul jediný prostřední prst chráněný kopytem .Vnější prsty se již nedotýkaly země a prostřední prst se zvětšil a zesílil.
Pak se vývoj čeledi koní vydal různými směry a vzniklo několik podčeledí.Nakonec však všechny ostatní vyhynuly ,a tak jedinou spojnicí mezi Eohippem a moderním Equem zůstal Pliohippus.
Pliohippus se vyvinul před pěti až deseti miliony lety a měl dlouhé nohy s jedním kopytem na každé noze.Jeho přímý potomek Equus ,druh moderního koně ,se konečně objevil před jedním milionem let.
Během doby ledové,pleistocenské epochy,se Equus rozšířil přes pevnincké mosty,které v té době v Evropě ,Asii a Africe spojovali rozptýlené oblasti pevné půdy.Nicméně zánik těchto mostů(např. v místech dnešního Gibraltarského průplavu nebo Beringovy úžiny),když asi 10000 lety led ustoupil ,znamenal,že když zvíře na jednom kontinentu vyhynulo ,nemohlo se zde znovu rozmnožit-alespoň ne bez pomoci člověka.Přesně to se stalo v Americe :z nějakého nevysvětlitelného důvodu kůň zmizel .Objevil se zde teprve o tisíce let později,kdy ho sem přivezli evropští kolonisté.Všichni členové moderní čeledi Equidae jsou rychlými běžci s pouhým jedním prstem na každé noze(měkká rohovina nad kopytem koně-ostruha-je patrně pozůstatkem polštářků jeho předka Eohippa).Žijí ve stádech a jejich zuby jsou uzpůsobeny žvýkání rostlinné potravy.
Dnešní koně a poníci se zřejmě vyvinuli ze tří tipů,jejichž rozdíly byly způsobeny odlišnými životními podmínkami. V severní Evropě to byl pomalý těžký kůn(Equus silvaticus),od něhož se odvozují světová plemena těžkých koní.Pak zde byl primitiví asijký divoký kůň kertak,jehož potomci byli zjištěni ještě v roce 1881 (a nazváni koně Převalského),a nakonec ušlechtilejší tarpan z východní Evropy.

Plemena koní

28. září 2008 v 11:43 | Kikča
U koní je jen šest hlavních skupin a to je:
Plnokrevníci
Teplokrevníci
Barokní koně
Chladnokrevníci
Pony
Westernoví koně

1 BlEsKoVkA

28. září 2008 v 11:36 | Kikča
1 bleskajda
Prvních pět bude odměměno diplomema medajlí
1) Co to je za plemeno
2) Hodí se na Parkur
3) V jakých barvách může být
4) Kolik plemen existuje od tohoto druhu koně
5) S jakým plemenem chceš diplom
6) Jaké jméno chceš na diplom