Nemoci 1
Ochromou se nazývá infekční zánět kloubů (arthritis), v pokročilejší formě i zánět kostí (osteomyelitis) u hříbat. Většinou se vyskytuje do stáří asi 2 měsíců. Bývá postiženo více kloubů. Infekce se do kloubů dostává krví, primárním místem průniku infekce bývá většinou pupek. Vzniká tedy septikemie, tak se označuje přítomnost bakterií a jejich toxických produktů v krvi. Ne každá septikémie však musí vyústit v arthritis a osteomyelitis. Je nutno si zde uvědomit důležitý vztah nemocného koně, prostředí a patogenů, kteří onemocnění způsobují. Každé hříbě je jinak odolné. Obranyschopnost hříběte je ovlivněna jeho genetickou výbavou, stavem matky během březosti, průběhem porodu a hlavně je závislá na příjmu mleziva (jeho množství a kvalitě) v prvních hodinách a dnech po porodu. K tomu se vrátíme později. Co se týče prostředí, v každé stáji je jiné spektrum bakterií, primárně patogenních i takových, které jsou neškodné, ale je-li jim dána možnost, mohou se také uplatnit jako patogeny. Infekcí může být postižen jakýkoliv kloub, nejčasteji to však bývají velké klouby končetin. S infekcí v kloubu se mění vlastnosti nitrokloubní tekutiny. Klesá pH, zvyšuje se počet bílých krvinek a aktivují se proteolytické enzymy, čímž se snižuje její kvalita a dochází k poškození kloubní chrupavky. Pokud se kloub v této fázi neléčí, výsledkem často bývá degenerativní onemocnění neboli arthróza. Kloub je pak nevratně poškozen. Dle závažnosti se rozlišuje několik stupňů: S typ, kdy je poškozeno více méně pouze kloubní pouzdro, E typ, kdy je zasažena chrupavka a koncová část kosti nazývaná epifýza a P typ, kdy se infekce dostává ještě dál do kosti. S typ se vyskytuje většinou u několikadenních hříbat, kdežto P typ se zpravidla zjišťuje u starších, až 3 měsíčních hříbat. Předcházející septikémie si chovatel nemusí všimnout. Septikémie může mít bouřlivé klinické přiznaky jako jsou slabost, nechutenství, horečka, apatie, ale také se nemusí klinicky projevit a tudíž může zůstat nepovšimnutá. Není-li hříbě dostatečně silné, aby překonalo infekci nebo je-li infekce tak silná, že na ní hříbě zkrátka nestačí, infikují se klouby a vzniká ochroma různého stupně. Ta se projevuje kulháním, jeden nebo více kloubů jsou oteklé, teplé a bolestivé. Všimne-li si majitel pouze kulhání, přičítá jej často na vrub nějakému poranění a odkládá se tak počátek razantní celkové léčby hříběte. Čím dříve se však ochroma začne léčit, tím lepšího lze dosáhnout výsledku. Má-li tedy hříbě problémy s jedním kloubem, také ostatní klouby bychom měli řádně vyšetřit. Rentgenologické vyšetření nám umožní odhadnout stupeň poškození a prognózu*. Léčba spočívá především v celkovém podávání antibiotik. Další postup závisí na konkrétní situaci. Je-li hříbě ve špatném stavu, podává se nitrožilní infuze, vyžaduje-li to stav kloubů, pořádně se proplachují sterilními roztoky a je-li postižení ještě vážnější, může vyžadovat chirurgické ošetření kloubů. Přínosné je podávání nesteroidních antiflogistik (NSAID), které přinášejí úlevu od bolesti a tlumí zánět. Také podávání přípravků na podporu regenerace chrupavky pro zmírnění arthrotických změn lze doporučit. I u ochromy platí pravidlo, že nemocem je lepši předcházet, než je léčit. Po narození je hříbě zcela bez protilátek (imunoglobulinu - Ig) proti okolním patogenům, ochrana závisí na přijetí hotových protilátek v mlezivu od matky. Proto se doporučuje klisnu již 2 měsíce před předpokládaným porodem umístit do stáje, ve které bude rodit, aby stihla vytvořit dostatek protilátek proti bakteriím, které žijí v daném prostředí. To, že stáj je třeba udržovat v čistotě, tu snad nemusíme zmiňovat. V prvních 24 hodinách po porodu musí hříbě přijmout dostatek kvalitního mleziva (minimálně 2 litry). Po 24 hodinách se rychle snižuje propustnost tenkého střeva hříběte pro přijímané protilátky. Také obsah oněch žádoucích protilátek v mlezivu během prvních dnů po porodu rychle klesá. Někdy se stane, že klisně odkapává mlezivo již dlouho před porodem a pro hříbě již není k dispozici dostatečná koncentrace Ig. Existuje ale mnoho jiných faktorů ze strany klisny i hříběte (třeba, že hříbě málo pije…), které způsobí, že hříbě nemá dostatečnou hladinu imunoglobulinu v krvi a je tedy náchylnější k infekci. Jsou různé metody, jak jednoduše zjistit koncentraci Ig v mlezivu, veterinář Vám poradí, jak ji určit přimo ve stáji. Na základě praktických zkušenností lze doporučit u každého narozeného hříběte aplikovat do 24 hodin sérum proti ochromě, které dodá organismu hotové protilátky proti patogenním zárodkům. Možná je vhodné se zde také zmínit o onemocnení nazývaném "neonatální izoerytrolýza" (NI), neboli novorozenecká žloutenka hříbat. Máme-li klisnu, u jejíhož hříběte se v minulosti NI vyskytla, je třeba i dalšímu jejímu hříběti zamezit v pití mleziva od této matky a napájet ho několik dní náhradním mlezivem od jiné klisny. Když se mlezivo změní v mléko, je nebezpečí zažehnáno a hříbě může od své matky začít pít. Bližší objasnování NI by vyžadovalo samostatný článek. NI zmiňuji proto, že je stále mít napaměti, že děj se co děj, hříbě potřebuje mlezivo pro zachování dostatečné obranyschopnosti. Na závěr bych ráda zopakovala, že klisnu je třeba v předstihu umístit do stáje, kde bude rodit, měla by být udržována v dobrém zdravotním a výživném stavu a stáje v čistotě. Hříbě se musí brzy po porodu dostatečně napít kvalitního mleziva a má-li nějaké problémy, je lepší "plašit kvůli maličkosti", než z váhavostí přijít o hříbě. *Prognóza je odhad, jak se bude onemocnění vyvíjet a jaká je pravděpodobnost, že se pacient uzdraví.
Co je to kolika? Kolika = abdominální bolestivost, tedy bolest v dutině břišní. Rozlišujeme koliku pravou, postihující trávící trakt- žaludek,střevo, a koliku nepravou, postihující jiné orgány v dutině břišní- játra, ledviny, močový měchýř, pankreas, dělohu u březích klisen. Kolika je velmi vážný stav, který může bezprostředně ohrozit život a během několika hodin vést k úhynu zvířete.Jaké jsou projevy kolikového onemocnění? Intenzita kolikových bolestí závisí na stupni poškození střevních kliček, na postižené části střeva, na jeho náplni a roztažení plynem. Bolest je způsobena zvýšeným pohybem nebo naopak ochabnutím střeva, hromaděním střevního obsahu a roztažením střevní kličky. Koník hrabe, je neklidný, otáčí se na břicho, déle leží, může zaujímat nepřirozené polohy-tzv. poloha sedícího psa při zvýšené náplni a roztažení (dilataci ) žaludku, extenzní poloha- koník je celý natažený se zakročenýma zadníma nohama- toto postavení pacienta je často prezentováno veterinárnímu lékaři jako tzv. močová kolika= kůň se dle majitele snaží močit a nemůže- postavení je typické pro obstipaci(zácpu) tlustého střeva.V případě silnějších kolikových bolestí se kůň válí, vstává, lehá, potí se, při pohybu se mu podlamují zadní končetiny nebo je za sebou vláčí, při zastavení jde okamžitě k zemi. Strnulý postoj, intenzivní pocení, nechuť k pohybu a třes svalstva jsou příznaky blízkého konce.
Proč koně trpí kolikou? Koně jsou ke kolikovým bolestem disponováni stavbou a uspořádáním svého trávícího ústrojí. Koně mají poměrně malý žaludek, vstup jícnu do žaludku je opatřen svěračem, který brání zpětnému chodu zažitiny, kůň tak nemůže zvracet. Tenké střevo je zavěšeno na dlouhém okruží, snadno pak může dojít ke změně polohy střeva. Obrovské tlusté střevo je volně uložené v dutině břišní koně. Tlusté střevo se zužuje v pánevní flexuře, v dorzálních slohách a při přechodu žaludkovitého rozšíření do transverzálního kolonu, tato místa jsou disponována pro vznik zácpy(obstipace). Střevo je inervováno parasympatikem( podporuje střevní peristaltiku) a sympatikem (způsobuje atonii= ochabnutí střeva). Vlivem nepřirozených a stresových faktorů ( nepravidelná zátěž, nepravidelný režim) dochází ke změně v rovnováze parasympatiku a sympatiku, střevo reaguje zvýšením peristaltiky (křečí), méně často ochabnutím střevní stěny. Křeče střeva vedou ke vzniku kolikových bolestí. Zvýšený pohyb střevních kliček může vést ke změně polohy střeva, může dojít k zauzlení kliček tenkých střev, ke vsunutí jedné kličky do jiné, k otočení nebo zahnutí sloh tlustého střeva. Ke změnám polohy může přispět intenzivní válení pacienta.Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku kolik? Koliky jsou nejčastěji způsobené dietními chybami - zkrmováním nekvalitního, zaprášeného, zaplísněného nebo zapařeného krmiva, zkrmováním snadno zkvasitelných krmiv (jetel, vojtěška, luštěniny), velkého množství jablek, chleba, náhlé změny v dietě, nepravidelné krmení nebo napájení zvířete, zkrmováním velkého množství nestravitelného krmiva, např. slámy. Koliky mohou být vyvolané změnou pohybového režimu, intenzivní nebo nepravidelnou zátěží, přepětím nebo omezením pohybu zvířete. Významnou roli má parazitární invaze - stěny tepen mohou být poškozeny migrujícími larvami strongylů, uvolněná krevní sraženina vede k nedostatečnému krevnímu zásobení postiženého úseku střeva, dochází k jeho ochabnutí (atonii), ve střevě se hromadí potrava, kvašením dochází ke tvorbě plynů. Následkem může být změna polohy nebo odumření části střeva. Migrující larvy mohou poškodit i inervaci střeva. U mladých hříbat se můžeme setkat s masivní invazí škrkavek, která může vést až k úplnému omezení průchodu tráveniny střevem. Invaze tasemnicí Anoplocephala perfoliata může způsobit vchlípení části slepého střeva do tlustého střeva.Jaké známe typy kolik? Kolika spastická (křečová). Náhlé kolikové bolesti různě silné intenzity, často po zátěži nebo po nakrmení. Kůň se válí, otáčí se na břicho, kope si po břichu, vstává, lehá, potí se. Bolestivost je způsobená zvýšeným pohybem střev, peristaltika je často slyšitelná i na dálku, stav může být provázen průjmem. Tento typ koliky je nejčastější, se kterým se setkáte. K ústupu bolestí dochází často spontánně po provedení pacienta. Spastická kolika může být komplikovaná změnou polohy střeva, proto je nezbytné zamezit zvířeti válet se v boxe, a pacientův stav konzultovat s veterinárním lékařem. Plynová kolika. Je provázena poměrně intenzivními kolikovými bolestmi. U plynové koliky se zvětšuje objem dutiny břišní, vyrovnávají se slabinové jámy, kůň se nafukuje. Jedná se o nahromadění plynů ve střevech a žaludku způsobené zkrmováním nevhodného krmiva a jeho následným zkvašením. Střevní obstrukce. Jde o vytvoření zátky ve střevě, která omezí nebo úplně zastaví průchod zažitiny střevem. Nejčastěji je zácpou postihováno tlusté střevo nebo slepé střevo. Zkrmování velkého množství málo stravitelného krmiva (slámy), omezení přístupu zvířete k vodě, nevhodná antiparazitární ochrana, příliš ostré hrany a nepravidelné obroušení zubů vedou ke vzniku obstipací (zácpy). Kolikové bolesti jsou mírnější, kůň často déle leží, sem tam koukne nebo kopne po břichu, po vypohybování zvířete často dochází k ústupu kolikových bolestí, které se však za několik hodin znovu objeví. Kůň často zaujímá extenzní polohu, omezeně kálí (malé množství suššího trusu) nebo nekálí vůbec. Zácpa neohrožuje bezprostředně život pacienta, bez ošetření však během několika dní může dojít k odumření postižené části střeva, kůň uhyne následkem celkové sepse (otravy) organismu. Strangulace (zaškrcení střeva). Jde o velmi závažné kolikové onemocnění, kdy dochází ke změně polohy a zaškrcení střevní kličky, omezí se krevní zásobení střeva, postižená část začne odumírat. Jedná se o zauzlení střevních kliček, zasunutí části střeva do jiného oddílu, např. tenké střevo do slepého, slepé střevo do tlustého, vsunutí kličky střeva do inquinálního kanálu nebo do otvorů v závěsech střev, přehození sloh tlustého střeva. Tento typ kolik je většinou doprovázen výraznou bolestivostí, kůň těžce dýchá, potí se, vstává, lehá, nereaguje nebo reaguje pouze omezeně na analgetika podaná veterinárním lékařem. Včasná chirurgická terapie je jedinou možnou cestou vedoucí k záchraně pacienta. Při změně polohy střeva nejde o dny, ale o hodiny. Často jsou pacienti přiváženi na kliniku ve stavu vážného šoku s několika metry odumřelého střeva nebo s rupturou (prasknutím) žaludku. Jste-li majitelem zvířete se strangulačním onemocněním (kůň přes jakákoliv analgetika trpí výraznými kolikovými bolestmi, rektální nález může a nemusí být specifický), je potřeba se rozhodnout, zda zvíře odvezete na kliniku ( Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) nebo zda zvíře necháte ve stáji uspat. V případě operace počítejte s náklady kolem 40ti tisíc, v případě komplikací se cena za ošetření může až trojnásobně zvýšit. Operace nerovná se stoprocentní záchrana zvířete. K úhynu může dojít vlivem sepse a selhání organismu pacienta. Tromboembolická kolika. Kolika způsobená parazity. Larvální stádia parazitů, zejména strongylů poškozují artérie vyživující stěnu střevní. V cévách se vytváří výdutě, uvolňují se krevní sraženiny, které při ucpání cévy vedou k odumření stěny střeva vyživované touto cévou. Peritonitída- zánět pobřišnice. Klinické příznaky zánětu pobřišnice jsou často značně variabilní a nespecifické. S peritonitídou se můžeme setkat po komplikovaném porodu, kastraci, při poranění rekta při nešetrném rektálním vyšetření, při chronickém onemocnění orgánů v dutině břišní. Enteritída- zánět střev. Je provázena často mírnějšími kolikovými bolestmi, s delším průběhem. Teplota, křeče a průjem mohou být dalšími průvodními příznaky.Co mám dělat, když má můj kůň koliku? Je potřeba posoudit intenzitu kolikových bolestí. V případě silných kolikových bolestí je potřeba neprodleně informovat veterinárního lékaře. Může jít zrovna tak o koliku spastickou, jako o zauzlení střev. Než veterinář přijede, nenechte koně válet (mohlo by dojít k přehození střevní kličky), pokud se potí nebo je zima, dejte na něj deku a povoďte ho. V případě mírných kolikových bolestí můžete koně zkusit povodit nebo vypohybovat na lonži dříve než zavoláte veterináře. Bolesti mohou vymizet spontánně. Odezní-li kolikové bolesti, raději koníka nekrmte hned jádrem, vyberte kvalitní seno, které mu odpoledne nebo večer předložíte a nechte ho raději stát na pilinách. Čím déle kolika trvá, tím vážnější je stav. Takže pokud přijdete ráno do stáje a místo spokojeného zvířete najdete rozhrabaný box, zbytek rozkopaného sena a odřeného potícího se miláčka, který v boxe rotuje nebo se válí, okamžitě volejte veterináře! V případě, že kolika trvá několik hodin, může být již střevo nevratně změněno.Existuje prevence? Dodržujte pravidelný denní režim, krmte kvalitním senem a jádrem, vyvarujte se náhlých změn v krmné dávce. Po nakrmení dopřejte koni klid, ať krmivo v klidu stráví. Dejte pozor na náhlé změny pohybového režimu. Nechte stát koně raději na pilinách, omezte přísun jádra, je-li váš kůň ze zdravotních důvodů uzavřen v boxe( kulhání, operace, úraz). V zimě je potřeba kontrolovat napáječky a kýble, aby v nich voda nezamrzla, kůň by měl mít vodu kdykoliv k dispozici. Nepodceňujte antiparazitární ochranu - odčervujte dospělého koně preventivně 3-4x ročně, hříbata do 1-2 let častěji, cca ve dvouměsíčních intervalech, střídejte použité preparáty dle rady veterinárního lékaře. Máte-li možnost, proveďte u svého koně koprologické vyšetření, koně pak můžete odčervit cíleně. Střídejte pastviny nebo alespoň průběžně z výběhů odstraňujte trus. Nechte svému koni 1x ročně zkontrolovat zuby. Špatně rozmělněné krmivo může být důvodem vzniku zácpy u pacienta.Shrnutí Máte-li svého čtyřnohého kamaráda rádi , nepodceňte žádný kolikový stav!
Jedná se o onemocnění způsobené anaerobní baktérií Clostridium tetani. Tato bakterie se běžně vyskytuje ve střevech býložravců, zejména koní, trusem se dostává do půdy, kde sporuluje a ve formě spory zde přežívá několik let. Vstupní branou Clostridií je poranění (zejm. hluboké bodné rány, ale i zášlapy, zakování, přehlednuté drobné oděrky) , infekce pupečního pahýlu u hříbat, operační rány (zejm. kastrační rány), ale i poranění trávícího traktu parazity, poranění tlamy způsobené ostrými hranami zubů. Bez přístupu vzduchu dojde k namnožení bakterií a uvolnění neurotoxinu tetanospazminu, ten se podél nervových zakončení dostává do centrální nervové soustavy, kde brání snižování vzruchů motorických nervů. Výsledkem je přehnaná reakce svalů (křeče) na běžné podněty jako je světlo, zvuk, dotyk. Klinické příznaky onemocnění se objevují za 1-3 týdny po infekci Clostridiemi, v závislosti na množství vyprodukovaného toxinu a vzdálenosti místa infekce od centrálního nervového systému. Při perakutním průběhu se mohou příznaky objevit po 24 hod.Jaké jsou klinické příznaky tetanu? Prvními příznaky je mírná ztuhlost pohybu, neochota při obracení a otáčení. Posléze se začínají objevovat křeče svalů začínající na hlavě a šířící se na celé tělo zvířete. Ztuhlé žvýkací svaly neumožňují příjem a zpracování potravy, kůň není schopen žrát, polykat sliny.Uši jsou nepohyblivé, nasměrované dopředu.Při zdvihnutí hlavy dochází k výhřezu třetího víčka. Kůň stojí na široce rozkročených, natažených končetinách, ocas je ztuhlý a zdvižený nahoru. Omezením funkce mezižeberních svalů kůň namáhavě dýchá ( dyspnoe), nozdry jsou široce roztažené. Ve finálním stádiu kůň uléhá a hyne na udušení- ochrnutí mezižeberních svalů a přímé poškození dýchacího centra tetanospazminem.Léčba Máte-li podezření na tetanus, ihned volejte veterinárního lékaře. Jen včasné ošetření může zachránit život vašeho kamaráda. Koni je podáno hyperimunní sérum, vysoké dávky antibiotik a sedativa uvolňující tonus svalů. Rány, které jsou vstupem infekce je potřeba důkladně vyčistit, odumřelou tkáň a cizí tělesa z rány odstranit. Zvíře je drženo v tmavém, tichém boxe, výživa je zabezpečena infúzemi a nosojícnovou sondou. Při ulehnutí je pacient držen v závěsu, 50-80% případů tetanu končí úhynem pacienta.Prevence Nejlepší ochranou zvířete je vakcinace. Tak jako každá jiná vakcína, se i vakcína proti tetanu, musí po první aplikaci po 4 týdnech zopakovat. Jedna injekce nestačí. Bez přeočkování vakcína vaše zvíře neochrání. Další vakcinační schéma je potřeba dodržovat dle výrobce vakcíny a pokynů veterinárního lékaře. Imunita proti tetanu dle druhu vakcíny trvá 1-4 roky. Ověřte si, zda vaše zvíře bylo vakcinované správně. Není výjimkou, že zakoupíte zvíře dle původního majitele očkované a proti tetanu chráněné, ale kůň byl vakcinován jen jednou před dvěma lety a vakcína nikdy nebyla přeočkovaná. Toto zvíře proti tetanu rozhodně chráněné není. Nedejte ani na slova původního majitele, kůň přeočkován byl, ale neměl jsem průkaz. To pravda být může, ale nemusí a chcete riskovat? Stojí vám 200Kč za tisíce korun vydaných za léčbu s nejistým výsledkem? Hříbata jsou do 3 měsíců věku chráněna mateřskými protilátkami, jejichž hladina postupně klesá. Ve třech měsících je hříbě schopné na vakcinaci reagovat vlastní tvorbou protilátek. Hříbata vakcinovaných matek se běžně očkují kolem 4 měsíce stáří (hladina mateřských protilátek postupně klesá), hříbata jejichž matka není očkovaná, vakcinujeme již ve 3 měsících. To sice není proti tetanu chráněné, ale na vakcinaci není schopno reagovat dříve. Každé zranění zvířete je potřeba ošetřit, ránu vyčistit, chlupy kolem oholit nebo ostříhat, odumřelou tkáň odstranit. Nenechávejte na ráně strupy a hnis, rána by měla být každý den vyčištěna. V případě závažnějších poranění, bodných ran nebo ran vzniklých kousnutím veterinář preventivně aplikuje protitetanové sérum a antibiotika.
Letní vyrážka, tak bývá označována alergická reakce na bodnutí hmyzem, zejména čeledi Culicoides. Sezónní charakter je spojen s dobou výskytu hmyzu. S onemocněním se setkáváme od dubna do konce října. Neexistuje žádná plemenná dispozice, častější výskyt se však popisuje u poníků (zejména plemene islandský nebo velšský pony). Většinou jsou postižená zvířata starší 4 let, s přibývajícím věkem se intenzita klinických příznaků stupňuje. Alergie se vytváří na produkty slinných žláz zejména rodu Culicoides (pakomárci), ale můžeme se setkat i s alergii způsobené jinými druhy bodavého hmyzu- muchničky (č. Simulidae), ovádi (č. Tabanidae), bodalky (č. Stomoxidae). Pakomárci jsou velmi drobný dvoukřídlý hmyz o velikosti 1-6mm, kteří se vyskytují zejména v zalesněných pahorkatinách a v horách s vlhkým podnebím a v blízkosti vodních toků a stojatých vod, s maximem letové aktivity ráno a navečer. Klinické příznaky: Postižené jsou zejména dorzální části zvířete( hlava, hříva, krk, hřbet, ocas). Intenzivní pruritus (svědění) vede k neustálé traumatizaci kůže zvířetem. Zvíře si vydrbává hřívu, ocas, v oblasti krku a hřbetu se objevují papuly- velké ploché kulaté otoky, které se následkem úporného tření mění v prasklinky a krusty bez srsti. Vytváří se záhyby zhrublé kůže na krku, kohoutku a kořeni ocasu, ocas je často úplně holý bez žíní. Pot, prach a jiné nečistoty onemocnění zhoršují. Pro diagnostiku onemocnění jsou typické klinické příznaky a sezónnost. Je však potřeba vyloučit přítomnost jiných ektoparazitů, které mohou vyvolat podobné klinické příznaky (svrab, vši, všenky), prosté pobodání hmyzem, plísně, kontaktní alergie. Terapie: Nejúčinnější způsob léčby spočívá v zabránění kontaktu zvířete s hmyzem. V době největší aktivity pakomárků (ráno, večer) držíme koně ve stáji, jemná síť v oknech stáje omezí průnik obtížného hmyzu do stáje, vhodné je větrání stáje ventilátory-vyšší proudění vzduchu.( Nenechávejte však svého koně stát v průvanu.) Napáječky a žlaby držíme v čistotě, zbytky krmiv pravidelně odstraňujeme. Na pastvině používáme repelenty, vhodnou ochranou jsou i letní síťované deky, síťky na oči a uši. Pakomárci nejsou schopni tolerovat vyšší proudění vzduchu než 6 km/hod, proto je vhodné držet zvíře na větrném suchém místě, dále od lesních porostů a stojatých vod. Převezení koně do jiné oblasti může být často vhodným řešením. Alergická reakce je tlumena chladivými protizánětlivými preparáty, v kombinaci s celkovým podáním kortikoidů a antibiotik v případě většího poškození a poranění kůže. Vzhledem k možné genetické dispozici se nedoporučuje používat postižené jedince v chovu.
Úrazy koní a jejich ošetření.

Rozštěp kopyta
- příčina: špatná rohovina, suché prostředí- příznaky: vertikální prasklina na kopytě, která se zvětšuje, při hlubším proniknutí může kůň začít kulhat- léčba: příčný zářez nad rozštěpemFixace čéšky - zablokované koleno- příčina: mechanismus, který umožňuje spát vestoje - zkrácení jednoho z vazů, je-li kůň chován ve špatných podmínkách- příznaky: kůň nemůže ohnout zadní končetinu a vleče ji za sebou- léčba: pro odblokování lehká masáž, někdy nutný chirurgický zákrokNatažení šlachy- příčina: rychlý cval, příliš utažená bandáž- příznaky: zesílená šlacha, je naplněná a na dotyk teplejší, výrazné kulhání- léčba: chladivý obklad, klid ve stáji, protizánětlivé léky, po 10 - 14 dnech začít provádětPoranění karpu- příčina: klopýtnutí a pád na nerovném terénu- příznaky: otevřené poranění na přední straně karpálního kloubu- léčba: vyčistit a vypláchnout ránuZaskočení do spěnky nebo do šlachy- příčina: toto poranění si kůň způsobí sám - zadní kopyto poraní př. končetinu (chybný chod, špatný postroj nebo podkování)- příznaky: otevřené poranění, může být přetnuta šlacha- léčba: malá poranění vyčistit, větší sešít, po dobu hojení nezatěžovat, zabránit infekciZášlap korunky- příčina: kopyto protilehlé končetiny nebo jiný kůň- příznaky: poranění v oblasti korunky- léčba: jako u zaskočení do spěnky nebo šlachyPoranění spěnky, korunky, karpu nebo hlezna strouháním- příčina: poranění kopytem protilehlé končetiny- příznaky: poranění na vnitřní straně kloubu- léčba: u spěnky nebo korunky jako u zaskočení do spěnky nebo šlachy, u karpu nebo hlezna pomoc veterinářeZlomenina kosti- příčina: mechanická- příznaky: výrazná bolestivost, kůň zpravidla končetinu nezatěžuje
